Čarobejlí v pověrách a obyčejích

Andělika

Kořínek anděličky (Andělika lékařská - Angelica archangelica) chrání člověka před nejrůznějšími chorobami. Ten, kdo si ji položí pod jazyk, může jít úplně bez obav mezi nakažené těmito nemocemi.

Arnika (prha arnika)

Den před svatým Janem se nasbírá určité množství arniky a vyrobí se z něho lůžko. Lidé vyprávějí, že v noci přichází svatý Jan a složí svoji tělesnou schránku na připravené lůžko. To se stane ovšem pouze tehdy, pokud se lidé při trhání této byliny modlí a nehřeší. Druhý den ráno jsou na tomto lůžku z bylin patrné otisky jeho odpočívajícího těla. Tyto byliny jsou pak mimořádně léčivé a přidávají se také nemocnému dobytku do žrádla.

Bludný kořen

Jestliže v lese překročíte bludný kořen, ztratíte známou cestu a už ji nenajdete. Toto kouzlo trvá tak dlouho, dokud nepřijde jiný člověk a zbloudilého nespatří. Jenom tak ho může zachránit. Nikdo neví, jak tento kořen vypadá.

Jiná pověra tvrdí, že po překročení bludného kořenu najdete cestu, jakmile si vyměníte boty. Ženy si pak ještě musí sundat zástěru a obléci si ji naruby.

Další pověra tvrdí, že po překročení bludného kořene najdete cestu až při nejbližším východu slunce.

Bříza

V měsíci květnu chodí dívky potají do březového háje, kde navrtají do břízy dírku, a mízu, která ze stromu vytéká, zachycují do nádob. Touto šťávou se pak myjí a věří, že budou krásné a nebudou mít pihy. Jiná děvčata tuto šťávu pijí, aby byla zdravá a aby měla v manželství hodně dětí.

Cibule

Cibule sloužila jako prostředek k předpovídání, zda bude následující rok mokrý nebo suchý.

Cibule se věšela nad dveře, protože se věřilo, že do sebe natahuje nemoci. Déle než rok tam ale nesmí viset, jinak pozbude své síly.

Čekanka

Když je čekanka (Cichorium) vyhrabána následujícím způsobem ze země, má velkou moc: Na Nové pondělí nebo na Nový pátek nebo na Velký pátek vyhrabejte holou nohou čekanku ze země a odříkávejte přitom toto: "Pakli máš tu moc slunečnou, kterou vládneš i otvíráš svého kořenu krásy, pakli ji máš a ji následuješ, tu já tebe zaklínám skrze Boha Otce, Boha Syna i Boha Ducha svatého, a skrze Pána našeho Ježíše Krista z Panny Marie narozeného a na kříži umučeného, skrze vstoupení do pekel, skrze slávu a vzkříšení jeho a skrze den příští jeho, a zaklínám tě skrze Pannu Marii a skrze všechny svaté anděle, a skrze apoštoly, proroky, mučedníky a zpovědníky, a skrze všecky svaté panny a vdovy, a zaklínám tebe skrz moc, kterou vládneš, kterou máš od Boha Otce všemohoucího, též všech svatých jeho, aby kterékoli stvoření bude tebou dotčeno, hned aby velkou milostí mne zamilovalo a silou, aby i velkou nouzí obklíčeno bylo, aby se zlámaly a zámkové aby se otvírali. Proti tomu všemu beru si tě já ..., k čemuž mu dopomáhej ..." ... uff, to bylo černomagické zaříkání :o) Vyhrabanou čekanku uchopte rukou obalenou bílou látkou a rostlina pak získá požadovanou moc.

Čertkus

Když kvete čertkus (Succisa pratensis) vyhrabávají lidé jeho kořen a zavěšují ho v chlévě, aby chránil dobytek před újmou.

V předvečer svatého Filipa a Jakuba přimíchává hospodář dobytku do krmení čertkus, aby mu čarodějnice nemohly uškodit.

Česnek

Na Štědrý večer se dává kohoutovi, houserovi nebo psovi česnek, aby byli dostatečně zlí a nebáli se ani čerta.

Také v ranní polévce připravované pro čeleď by neměl chybět česnek, aby se měla pilně k práci.

Pro čarodějnice je zápach česneku nesnesitelný.

Divizna

Odpuzuje černé myši.

Dub

Roste-li hodně stromů, bude o Vánocích padat hodně sněhu.

Když někdo přinese do stavení duběnky, snášejí je pak slepice namísto vajec.

Heřmánek

Otrháváním okvětních lístků heřmánku si určuje nevěsta nebo ženich svůj budoucí osud. Trhá jeden okvětní lístek po druhém a říká: "Panna, vdova, stará žena nebo mládenec, vdovec..." Při jakém slově utrhne poslední okvětní lístek, takový rodinný stav je jí nebo jemu nakonec souzen.

Houby

Když roste hodně hub, tento rok nebude příznivý.

Když jdou ženy na houby a odloží první tři nalezené houby na nějaký dutý kmen a pomodlí se třikrát otčenáš, uvidí všechny houby, které v lese rostou.

Když roste hodně hub, přijde všeobecné zdražení.

Hrách

Kdo spatří na zemi hrách, měl by ho zvednout. Forman by měl hrách objet, protože kdyby to neudělal, jeho vůz by se převrhl a vozka i kůň by zahynuli.

Když chce dívka u muziky opravdu dlouho tancovat, stačí, když si do bot strčí syrový hrášek.

Hvozdík

Když svatá Marie provázela svého syna na cestě k ukřižování, zkrápěly její slzy jak cestu k popravišti, tak samotné místo jeho umučení. Tam, kam slzy dopadly, vypučela dosud nikdy nespatřená rostlina, na níž byly patrné znaky jejích slz, divoký karafiátek planý (Dianthus sylvestris).

Chrpa

Lidé sbírali na jaře první chrpy a potírali si jimi oči. Posiluje to prý zrak a zbavuje nemocí očí.

Kolik chrp je v obilném poli, za tolik zlatých se bude tento druh obilí prodávat.

Jahody

Když jdou děti do lesa sbírat jahody a některá z nich jim upadne, nesmí ji sebrat, protože každá upadnutá nebo ztracená jahoda patří Matce Boží. Jahody nesmí sbírat ani tehdy, převrhne-li se jim celý košík a jahody se vysypou. Jinak bude celý den trhat a svůj košík stejně nenaplní.

Jinde panuje pověra, že první nasbíraná hrst jahod se odkládá na nějaký kmen stromu a ta pak patří duším ubožáků. Těm patří také všechny jahody, které dětem při sbírání upadnou.

Nebo ten, kdo jde poprvé na jahody, musí první tři utržené jahody odložit na nějaký pokácený strom a obětovat je Panně Marii. Když mu vypadne z ruky, nesmí je sebrat.

Jalovec

Lidé by neměli touto rostlinou tlouci dobytek, protože pochází od ďábla.

Pokud neroste větší množství jalovce a obecně se této rostlině příliš nedaří, bude úrodný rok.

Jasan

Tam, kde stojí jasan, neudeří nikdy blesk.

Jeřáb

Když je hodně jeřabin, bude se dařit pšenici.

Když má jeřabina hodně květů, bude se dařit ovsu.

Jetel

Při Ave Maria sbírali jinoši čtyřlístky, které pak nechávali zašít děvčatům do boty. Dívka pak běhala za tím hochem, který tento čtyřlístek utrhnul. Čtyřlístek prý musel být utržen bosou nohou. Když dívka čtyřlístek v botě našla a vyhodila ho holou rukou, kouzlo pak přestalo fungovat.

Pokud nějaká dívka tajně zašila čtyřlístek své kamarádce do šatů, přineslo ji to štěstí. Odhalila totiž všechna kouzla, které byla na ní prováděna.

Kdo najde čtyřlístek, bude mít štěstí a rozpozná všechna kouzla.

Jetel s pěti listy netrhejte, prý přináší nesváry a nepokoje.

Kdo u sebe na Štědrý den nosil čtyřlístek, poznal čarodějnici.

Pokud u sebe nosíte čtyřlístek, aniž by o tom někdo věděl, nebudete nikdy podvedeni nebo oklamáni.

Když naleznete čtyřlístek ještě před svatým Jiřím (24.duben), budete mít štěstí.

Jiřina

Tam, kde jsou pěstovány jiřiny, vládne prý lež a svár.

Kapradí

Kapradí rozkvétá na svátek svatého Jana Křtitele zlatými květy, které jiskří jako oheň. Kdo se nebojí v noci strašidel, může se pro tyto květy vypravit a získat je. Bude se mu pak ve všem jeho počínání dařit a bude mít klíč ke všem pokladům skrytým lidskému zraku. Nesmí se ale těchto květů dotýkat rukou, ale musí oné noci rozprostřít pod rostlinu bílou látku a rostlinou zatřást, aby se tyto květy na látku oklepaly. Pokud by se jich dotkl, zmizí jako rosa v trávě nebo jako se rozpouští mlha ve vzduchu.

Když někdo spatří za noci svatého Kyliána planoucí kapradí a přišpendlí si ho na oděv, bude neviditelný.

Jestli chceš získat květy kapradí, polož pod rostlinu kus bílé látky, kterou kněz při mši přikrývá kalich, a před východem slunce budeš moci květy sebrat. Nesmíš přitom ale říci jediného slova, a to ani tehdy, kdyby tě někdo oslovil. Až budeš mít tento květ kapradí, uvidíš zářit všechny poklady světa a jejich záře podobná namodralému plamínku.

Klokoč

Tato rostlina slouží pro rozpoznání čarodějnic. Když jde někdo na 1.máje do kostela a nese s sebou devětkrát posvěcenou větvičku klokoče, pozná hned každou čarodějnici, která by chtěla škodit v domě. pozná se totiž podle toho, že namísto lidské nohy bude mít koňské kopyto.

Když někdo někoho udeří hůlkou z klokoče, tento člověk zeslábne.

Kohoutek

Kdo si myje oči slzičkami Panny Marie (Lychnis flos-cuculi), ten nebude trpět bolestmi očí.

Len

Když se sedmi až osmiletí děti válejí ve lnu, budou hezké.

Jak vysoko skáčou dívky při masopustní tancovačce, tak vysoko vyroste ten rok len.

O letnicích strkají lidé březové větve do pole se lnem, aby byl len vysoký.

Líska

Člověk, který u sebe nosí kousek z keříku lísky, která byla uříznuta o Valpuržině noci kolem půlnoci, nikdy nespadne do propasti nebo ze skalní stěny.

Když se urodí větší množství lískových ořechů, bude hodně nemanželských dětí.

Maliník

Když roste hodně malin, narodí se hodně dětí.

Mandragora

Pod šibenicemi, kde byl oběšen nevinný člověk, vyrůstá rostlina, jejíž kořeny mají tvar lidské postavy. Kdo chce tento kořen získat, musí si dobře zacpat uši a upevnit rostlinu na ocas černého psa. Když se před pak před psem podrží kus masa, pes se snaží maso chytit a vytáhne tuto rostlinu ze země. Rostlina při tom vydá tak silný výkřik, že to psa zabije. Tato rostlina se nazývá mužík.

Na jaře vyhrabávají lidé rostlinu zvanou mužiček nebo cicmužiček a zastrkávají ji v sednici do štěrbin ve zdi. Pokud tato rostlina neuvadne, ani neuschne, bude osoba, která tam právě tuto rostlinu vložila, milována člověkem, na kterého právě při vkládání rostliny myslela.

Na svatého Jana se sbírá rostlina zvaná mužíček. Tolik kusů, kolik žije v domě lidí. Tyto rostliny se pak zastrčí do spár ve zdi světnice a každé z nich se jméno osoby, která rostlinu zastrčila. Čí rostlina uschne jako první, ten zemře nejdříve. A pokud rostlina uschne ještě ten samý den, pak tato osoba zemře ještě tento rok.

Mateřídouška

O Štědrém večeru se používala při rozsvěcení vánočního stromku.

Myrta

Myrta, ze které se uříznou větvičky nebo květy na smuteční věnec, uschne, zatímco myrta, ze které se nařežou na věnec svatební, bude pěkně růst.

Netřesk

Netřesk (Sempervivum) se pěstuje jako ochranný prostředek proti vznícení střechy. V dnešní době jsou opět moderní zelené střechy, takže můžete vyzkoušet.

V Krkonoších zavěšují ve staveních tolik kusů netřesku, kolik zde žije lidí. Ten, komu netřesk uschne jako první, také jako první zemře. Nebo se také traduje, že na svátek svatého Jana Křtitele každý zastrčí do nosného trámu nad stolem jeden netřesk. Komu netřesk uschne, ten ještě v tom roce umře.

Pelyněk

Večer před svatým Janem se lidé opásali pelyňkem, který měl zahnat všechna strašidla, kouzla a čáry, neštěstí a nemoci.

Večer před svátkem svatého Jana Křtitele se při zažínání svatojánského ohně vijí věnce z pelyňku (černobejlí - pelyněk černobýl - Artemisia vulgaris) a lidé skrze ně koukají na oheň nebo si je dávají na hlavu. Ten, kdo tak učiní, nebude v příštím roce trpět nemocemi očí, ani bolestmi hlavy.

Pokud nějaká kráva v důsledku očarování nedojila, připravil se odvar z pelyňku černobýlu (Artemisia vulgaris) sebraného na svatého Jana Křtitele. Tímto odvarem se kráva třikrát potřela a poté měla být v pořádku.

Na svatou Rozálii sbírali lidé kořeny pelyňku a balili je do jednoho svazku. Kdo si tento balíček dal pod hlavu, toho přestaly bolet zuby.

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) je vyhlášeným prostředkem proti čarodějnicím. Slouží jako ochrana před kouzly těm, kdo ji mají ve své zahradě.

Posed

Na Velký pátek před východem slunce se vyhrabává ze země posed (Bryonia), jehož kořeny mají tvar malého dítěte. Ty se suší a rozemílají na prach. Dávají se pak lízat kravám, které pak dokážou stáhnout mléko od jiných krav. Když přijde kráva na místo, kde byla předtím kráva, jež onen prach lízala, přijde o mléko. Tak je možno stáhnout mléko až z deseti dvorů do jedné krávy užívající zmíněný prášek. Čarodějnice jej dávají kravám s následujícími slovy: "Kravičko, tobě dávám ďábla, aby si z devíti dvorů užitek táhla." Pozor! Nelízat, necucat, nejíst bobulky a už vůbec nejíst kořen...je to smrtelně jedovatá rostlina!

Prha arnika (arnika)

Den před svatým Janem se nasbírá určité množství arniky a vyrobí se z něho lůžko. Lidé vyprávějí, že v noci přichází svatý Jan a složí svoji tělesnou schránku na připravené lůžko. To se stane ovšem pouze tehdy, pokud se lidé při trhání této byliny modlí a nehřeší. Druhý den ráno jsou na tomto lůžku z bylin patrné otisky jeho odpočívajícího těla. Tyto byliny jsou pak mimořádně léčivé a přidávají se také nemocnému dobytku do žrádla.

Ptačinec

U nás se traduje, že když někdo utrhne ptačinec prostřední (žabinec) (Stellaria media), lidově nazvaný "prší", tak že brzy bude pršet.

Rozmarýn

Pokud někdo uřízne z keře rozmarýnu větvičku na svatbu, rostlině to neublíží. Pokud, ale někdo uřízne kus na pohřeb, keř odumře.

Rozrazil

U nás se traduje, že když někdo utrhne rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), lidově nazvaný "bouřka", tak že brzy bude bouřka.

Růže šípková (šípek)

Z šípkového keře může vyrůst tzv. Rosenapfel nebo zkažený šípek, v němž se nachází malý červík. Tento šípek s červíkem trhají zamilovaní mládenci a panny zakrytýma rukama, nejčastěji na jaře před východem slunce, a dávají jej druhému potají do postele, aby dobře spal, něco hezkého se mu zdálo a aby zůstal svému miláčkovi věrný.

Řimbaba

Když někdo ponechá na štědrovečerním stole až do dalšího vánočního svátku rybí kosti a pak je zakope do země, vyroste z nich řimbaba.

Silenka

Kdo si myje oči slzičkami Panny Marie (Silene dioica), ten nebude trpět bolestmi očí.

Slivoň trnka (trnka)

Večer před svatým Filipem a Jakubem se z trnky vyřezávají malé křížky, které se zastrkávají do hnoje. Má to chránit dobytek před očarováním.

Sněženka

Prvními sněženkami, které se na jaře objeví, by si měl člověk vytřít oči. Bude pak celý rok zdráv, a pokud je nemocen, tak se uzdraví. (Pozor! sněženka je jedovatá)

Sporýš

Sporýš (Verbena) má moc trhat řetězy a popruhy.

Střemcha

Na 1.máje natrhají hospodyně větvičky střemchy (Prunus padus), které zastrkují do oken a do dveří. Věří, že to zabrání čarodějnicím a zlým duchům ve vstupu. Pokud se tyto větve rozhází po poli nebo po stáji, mají prý odpuzovat také myši.

Na 1.máje se větve střemchy zastrkují do hnojiště, aby nebyl dobytek očarován.

Šípek (růže šípková)

Z šípkového keře může vyrůst tzv. Rosenapfel nebo zkažený šípek, v němž se nachází malý červík. Tento šípek s červíkem trhají zamilovaní mládenci a panny zakrytýma rukama, nejčastěji na jaře před východem slunce, a dávají jej druhému potají do postele, aby dobře spal, něco hezkého se mu zdálo a aby zůstal svému miláčkovi věrný.

Topol bílý

Když někdo při sobě nosí větvičku bílého topolu, je chráněn proti hadům. Pokud jsou pak v nějakém kraji tyto topoly pěstovány, všichni hadi se odtud brzy odstěhují nebo vyhynou.

Topol osika

Když byl Pán vzat na nebesa, všechno ztichlo, pouze osika ne. Proto se chvěje dodnes a nikdy nepřestane.

Trnka (slivoň trnka)

Večer před svatým Filipem a Jakubem se z trnky vyřezávají malé křížky, které se zastrkávají do hnoje. Má to chránit dobytek před očarováním.

Vratič

Když se někdo vydává na cestu, měl by si utrhnout vratič, a pak se zase šťastně vrátí domů.

Vrba

Tento strom je od ďábla obdařen velkou přitažlivostí pro lidi, kteří si chtějí vzít život. Mnoho oběšenců je možné nalézt právě na těchto stromech.

Na vrbě také často sedávají vodníci a ždímou tu své prádlo.

O hašteřivých lidech se říká, že je ďábel upletl na vrbě.