Aleister Crowley založil v r.1907 řád Stříbrné hvězdy a v r.1912 se stal vůdčí osobností britské sekce německé společnosti Ordo Templi Orientis
(O.T.O.), která se zabývala erotickou magií. Tento velice, ale "temně"
inteligentní člověk ztratil úctu svých anglických krajanů, když za
1.světové války pobýval v USA, kde psal v německých službách
protibritské propagační materiály. Po zbytek života cestoval z místa na
místo a stále více propadal drogám. V r.1947 zemřel téměř zapomenut v
Anglii, ale teprve po jeho smrti se stal idolem četných zájemců a teprve
tehdy byly ve větších nákladech vydávány jeho spisy, včetně jeho
mistrovského díla Magie neboli Kniha čtvrtá; jeho samochvála Zpovědi
vyšla až v r.1969. Dnes má více následovníků, než když měl za svého
života. Prý proto, že tu jednak působí romantické kouzlo jeho
"zkaženosti", ale i proto, že zformuloval teorii magie z moderního
psychologického hlediska velice inteligentním a duchaplným způsobem, v
mnohém inspirován Freudem. Dovedl velebit člověka jako hvězdnou bytost a
dovedl oslovit lidi, kteří se obávali, "aby v odlidštěném světě nebyli
zredukováni na pouhá čísla".
Zájem o magii podporoval i slábnoucí vliv náboženství: zde vyniká mistrovské dílo Jamese Frazera Zlatá ratolest
(r.1890), u nás skvěle přeložené manžely Heroldovými. Podrobil tu magii
zkoumání jakožto jev historický a sociální ve smyslu zcela objektivním.
I toto dílo mělo nakonec vliv na zvýšený zájem o magii jako takovou.
1.světová
válka a pak i světová krize se podepsaly na velkém růstu obliby
spiritismus ve 20. - 30.letech 20.stol., časopisy zaplavily astrologické
předpovědi. Obliba stoupala a podle časopisu Newsweek
získala jen v USA astrologie na 10 milionů aktivních příznivců. Zároveň
stoupal i zájem o numerologii a chiromantii, a velké pozornosti se
těšily i snáře. Vše díky masové reklamě.
Módním trendem v USA mezi světovými válkami byl "systém zdokonalování" vytvořený francouzským psychoterapeutem Emilem Couém
(1857-1926), spočívající na vlivu autosugesce a imaginace na lidský
charakter i tělo. Podle něj se měl člověk každý den postavit před
zrcadlo a s upřeným pohledem na sebe si opakovat: "Zdokonaluji se každým
dnem a po všech stránkách. Zdokonaluji se."
Svůj složitý systém sebeovládání vštěpoval svým žákům v Paříži rusko-řecko-arménský emigrant Georges Ivanovič Gurdjieff
(1877-1949), který byl podle jedněch vzorem soucitu, sympatičnosti a
vyznavačem pravidel cti, podle jiných podvodníkem, lhářem a ničemou. V
mládí se zabýval v Orientu studiem jógy a hypnózy u fakírů a jeho
celoživotní poznání dalo vzniknout jeho složitému okultnímu systému
nazvaného Čtvrtá cesta. Podle něj totiž lze duchovního osvícení dojít několika cestami: první cesta je cesta fakíra, zcela ovládnuvšího své tělo, druhá je cesta mnichů, kteří zvládají své city pomocí modliteb a rituálů, třetí je cesta jogínů, kteří dokonale dovedou ovládat svou mysl. Tyto cesty ovšem vyžadují odříkání a askezi, kdežto Gurdjieffova čtvrtá cesta, cesta mazaného muže,
žádnou askezi nevyžaduje a místo oddělené práce s tělem, city a mysli
pracuje pohodlně se všemi třemi komponenty najednou. Gurdjieff pokládal
za symbol svého systému geometrický obrazec zvaný enneagram,
a vydával jej za alchymistický kámen mudrců, základní hieroglyf
univerzálního jazyka a perpetuum mobile. Jeho původ přisuzoval
sarmanskému bratrstvu, v jehož klášteře několik pobýval. Kruh je tu
rozdělen na 9 stejných dílů a spojením těchto bodů vznikne devítiúhelník
a uprostřed kruhu vepsaný trojúhelník.
Mezi světovými válkami byla na britských ostrovech nejznámnější kouzelnice Dion Fortune (Violet Mary Firth, 1891-1946), autorka řady knih o magii, jako je např. Psychická sebeobrana (r.1930) a Mystická kabala
(r.1935). Dion byla vychovávána v duchu náboženství Christian Science a
od roku 1920 byla členkou jednou z lóží Zlatého úsvitu Alfa Omega,
kterou založila Moina Mathers, sestra filozofa Henriho Bergsona a
manželka někdejšího šéfa Zlatého úsvitu Samulea Liddella
Matherse-MacGregora, jež se po smrti manžela vrátila do Anglie. Obě ženy
se proslavily tím, že se pohádaly a svedly mezi sebou "magickou bitvu".
Moina vyslala na Dionu záplavu páchnoucích kocourů, ale ta ji prý
porazila v astrální rovině přesto, že Moina přijala podobu obrovského
mourovatého kocoura. V r.1922 založila Dion Fortune vlastní společnost Bratrstvo vnitřního světla zasvěcené studiu západní esoterické tradice.
Pokus o obnovu druidismu se stal smyslem života a organizátorské energie skotského novináře Lewise Spenceho
(1874-1955), který vedle Encyklopedie okultismu z r.1920 vydal své
stěžejní dílo Původ druidismu v r.1949. a několik knih o Atlantidě.
Veliký malířský talent a žák Aleistera Crowleyho Austin Osman Spare
(1886-1956) byl poněkud záhadnou postavou: měl vlastní metodu jak
evokovat strašlivé bytosti z pradávných hlubin lidské mysli a ty pak
maloval a s nimi i jiné duchy a atavismy: nakonec však zjistil, že "není
s to vylíčit své zážitky z prostoru mimo prostor, kam býval náhle
vržen."
