Živočich s různým symbolickým významem, jenž jako okřídlený savec budil pozornost v četných kulturách.
Na
Západě je považován za strašidelného tvora, který se údajně zachytává
lidem ve vlasech. Zprávy o jihoamerických netopýrech sajících krev
přispěly k tomu, že se i v Evropě začalo na neškodné, hmyz hubící
živočichy pohlížet jako na hrůzostrašné tvory.
Ďábel
jako padlý anděl mívá ve výtvarném umění netopýří křídla, protože se
stejně jako netopýr štítí světla. S tímto atributem bývají ztvárňovány
démonické bytosti všeho druhu. Netopýry lze vidět snad na každém
zobrazení čarodějnických sabatů.
V
jiných kulturách mají lepší pověst. Mayové pod jménem Zotz uctívají
netopýra jako ochranného boha. V mytologii Kičéů však jako podsvětní
tvor vystupuje "netopýr uřezávající hlavy".
V Číně byl netopýr (pchien-fu) považován za symbol štěstí, neboť jeho jméno je souzvučné se sloven fu,
tj. štěstí. Pět netopýrů znamená pět požehnání života, tedy
dlouhověkosti, bohatství, zdraví, lásku k ctnosti a přirozenou smrt. Na
obrazech přinášejících štěstí lze často vidět i kouzelníka, jemuž ze
džbánu vylétá pět netopýrů. Na jiných obrazech se dvě děti snaží chytit
pět netopýrů do vázy (pching = váza - znamená také "klid a
mír"). Dokonce i obraz, na kterém vítěz nad démony Čung Kchuej sráží
mečem netopýry, znamená, že "přinese štěstí". Červený netopýr znamená
velké štěstí, nejen kvůli barvě štěstí zahánějící démony, ale i proto,
že slovo červený (chung) je totožné se slovem "obrovský".
Jedno
zajímavé lidové vyprávění se zmiňuje o narozeninách fénixe. Všichni
ptáci přišli na oslavu, jen netopýr se nedostavil; řekl, že není pták,
ale savec. Později ale nepřišel ani na oslavu narozenin jednorožce, že
prý není žádný savec, ale pták, má přece křídla. Oba oslavenci - fénix a
jednorožec - se podivili netopýrově prohnanosti.
Některé africké mýty považují netopýra za nesmírně chytrého, protože v letu nikdy nenarazí.
Ve
starověku byl symbolem bdělosti a jeho oko mělo chránit před ospalostí.
Jinak se už tehdy, jak je tomu mnohde na venkově zvykem dodnes,
přitloukali netopýři na dveře jako ochrana před nočními démony a zlými
kouzly. Kapky netopýří krve pod polštářem měly ženě požehnat lůno.
Netopýr však byl i součástí kouzelných prostředků proti mravencům,
housenkám, kobylkám a hadímu uštknutí.
V řeckých bájích a pověstech je líčen jako tvor chytrý ale bázlivý. Netopýr (lat. vespertilio, řec. nykteris) také znamenal člověka, který rád ponocuje.
S
pozitivním hodnocením netopýrů se setkáváme ve středověkých bestiářích,
v nichž se např. píše, že "když se někde netopýři rozhodnou pro delší
setrvání, drží se jeden druhého a vytvářejí celé hrozny - jakási to
vzájemná služba lásky, s jakou se u lidí setkáváme jen zřídka"
(Unterkircher). Tento kladný přístup k tichému létajícímu živočichu se
však v lidové víře neprosadil. Také sv. Hildegarda z Bingenu o netopýru
(kterého mimoch. řadí mezi ptáky) napsala, že "létá zvláště v době, kdy
jsou duchové na cestách, protože lidé odpočívají", a nabízí recept,
který by ochránce zvířat příliš nepotěšil: "Když někdo trpí žloutenkou,
nechť opatrně nabodne netopýra tak, aby zůstal naživu, za zády jej pak
uváže ke svým zádům. Potom nechť si jej přiváže k břichu tak dlouho,
dokud nechcípne." Nebohý tvor měl zřejmě vtáhnout nemoc do sebe.
