Nezapomeňte, že "kameny" nejsou zcela neživé bytosti. Jsou to
nejstarší bytosti na Zemi a i ony mají svůj, i když pro nás neviditelný,
život. Pokud se stýkají s okolím, např. s naším tělem, tak dochází
nejen k energetické výměně, ale často i k jejich znečištění, a tím i ke
snížení jejich účinnosti. A časem někdy i ke snížení jejich životnosti.
Základem péče o léčivé kameny jsou:
- ochrana před poškozením
- očista
- aktivace
Ochrana před poškozením
Jako každý cenný předmět musíme léčivé kameny chránit před mechanickým poškozením
(otěr, nárazy, poškrábání). Zpravidla čím je kámen tvrdší, tím je i
odolnější vůči mechanickému poškození, ale nesmíme na to příliš
spoléhat. Není vhodné nechat si vyrýt do léčivého kamene nějaký obrazec,
pokud tím nesledujeme jen estetický účinek.
Při
nošení léčivých kamenů s nízkou tvrdostí (pod 5) vzniká zvýšené
nebezpečí jejich mechanického poškození. Proto je třeba vždy pečlivě
zvážit, pro jakou příležitost si je vezmeme, a neváhat je odložit, když
jim hrozí poškození.
Svou úlohu ovšem hrají i
krystalická struktura a křehkost. I nejtvrdší diamant se může rozpadnout
na několik kusů nebo dokonce na prach, udeří-li se na jeho citlivé
místo.
Léčivé kameny by také neměly být delší dobu vystavovány velmi silným energetickým polím, např. magnetickým nebo elektrickým, a silnému záření,
např. rentgenovému, teplotnímu ultrafialovému. Může při tom dojít nejen
k dočasné nebo trvalé změně barvy, ale i vlastností. Úprava přírodních
kamenů např. vypálením nebo rentgenovým zářením je také jednou z metod
jejich falšování.
Ke kamenům, které není dobré
vystavovat prudkému slunečnímu nebo rentgenovému záření, patří achát,
amazonit, křišťál, jantar, chalcedon, chryzopras, citrín, sokolí oko,
fluorit, hematit, heliotrop, jadeit, korál, lapis lazuli (lazurit),
malachit, měsíční kámen, onyx, kalcit, záhněda, rodochrozit, růženín,
agilit, vltavín, tyrkys, opál.
Také styk s chemickými prostředky
může kameny značně poškodit. Proto je dobré je odložit před mytím,
koupáním nebo líčením, nenosit je v agresivním prostředí, dávat pozor
při domácích pracích, úklidu apod. Zvlášť citlivým kamenem je opál,
poněkud méně perly a tyrkys.
Očista a aktivace
Pokud
kámen používáme delší dobu (více než jeden měsíc), je třeba jej
očistit, případně znovu aktivovat. Také pokud došlo k jeho znečištění
nebo pokud zjistíme, že došlo k intenzivní energetické výměně a kámen se
"unavil". Vůbec neškodí, když kámen po každém použití či celodenním
nošení krátce opláchneme a necháme odpočinout.
Správná
očista léčivého kamene a jeho správná aktivace mají zásadní vliv na
jeho účinnost. Proto by měly být léčivé kameny pravidelně očišťovány a
nabíjeny. Přitom musíme zcela přesně vědět, co od léčivého kamene požadujeme.
Pokud
požadujeme, aby od nás léčivý kámen "odsával" špatné vlivy nebo nás
zbavoval špatných vlastností, tak je nutné, aby byl před nošením zcela
"vybit", tj, aby byl schopen absorbovat negativní energii.
Pokud
požadujeme, aby nám léčivý kámen dodával pozitivní energii nebo
posiloval naše dobré vlastnosti, tak je nutné, aby byl nejprve zcela
"vybit" (tj. zbaven veškeré negativní energie) a pak zcela "nabit"
vhodnou aktivací.
Očista léčivých kamenů
Pro základní očistu léčivého kamene je nejvhodnější omývání teplou proudící vodou
po dobu alespoň 3 minut, čímž se také spláchne z kamene povrchová
nečistota. Samozřejmě je nutné dávat pozor, abychom nepoškodili zasazení
kamene (např. dřevo) nebo spojovací či nosnou šňůrku. Pokud jsou na
povrchu ještě patrny nečistoty, setřeme je vlhkým štětcem. Pokud si
nejsme stoprocentně jisti, že kámen snáší opláchnutí teplou vodou, tak k
očistě použijeme lehce navlhčený hadřík. Po omytí je nutné kameny
osušit, nejlépe otřením v jemné bavlněné látce.
Omývání
octovou vodou není vhodné, protože ocet některé kameny narušuje.
Rozhodně je nutno se vyhnout omývání mýdlem nebo dokonce saponáty!
V současné době jsou již k dostání i cenově dostupné ultrazvukové čističky, které jsou schopny odstranit i zašlou špínu.
Vodu nesnášejí zejména malachit a tyrkys.
Vybití léčivých kamenů
Po omytí v teplé vodě jsou léčivé kameny již ze značné části vybity, ale není záruka, že to stačí.
Pro vybití léčivých kamenů je nejúčinnější a nejbezpečnější jejich uložení přes noc do drobných hematitových valounků,
případně je ještě těmito valounky zasypat. Samotné hematitové valounky
je nutno pravidelně "dobíjet" slunečními paprsky alespoň po dobu dvou
hodin.
Léčivé kameny lze vybíjet i uložením přes den a noc do vlažné mořské vody
(asi 4,5 g mořské soli v 100 ml čisté vody) nebo solného roztoku (asi
3,5 g nejodidované a nefluorizované soli ve 100 ml čisté vody). Řada
kamenů, např. kalcit, karneol, labradorit, opál, lapis lazuli (lazurit),
malachit a tyrkys, je však citlivá na vodné roztoky soli.
Pokud
si nejsme stoprocentně jistí, že kámen potřebuje roztok soli, a není to
vysloveně uvedeno, je lepší a jistější kámen pouze uložit do hrubě
krystalické soli, nejlépe mořské. Do soli není vhodné ukládat kameny
zasazené do nějakého materiálu.
Po vybití v soli je nutno kameny opět pořádně opláchnout a osušit bavlněnou utěrkou.
Aktivace léčivých kamenů
Očištěný
kámen je třeba aktivovat, tj. dodat mu zpět aktivní energii. K tomu je
třeba vhodný energetický zdroj, nejlépe přírodní nebo v některých
případech umělý.
Jako přípravný krok je dobré
kámen za sucha pečlivě vyleštit suchým flanelovým hadříkem. Kameny
můžete vyleštit i esenciálními oleji. Tím je kámen částečně aktivován a
připraven k dalšímu působení.
Nejpřirozenějším aktivátorem léčivých kamenů jsou samotné léčivé kameny. Krystalové drúzy nebo geody ametystu nebo křišťálu
obsahují tolik energie, že jsou ji schopny předávat jiným menším
kamenům. Očištěný kámen položíme na krystalovou drúzu nebo do geody a
kámen na ní necháme jeden den "nabíjet". Ale i samotnou drúzu je nutno
občas dobít, nejlépe slunečním zářením. Lacinějším, i když slabším
zdrojem aktivační energie jsou drobné ametystové nebo křišťálové
kamínky, které se před použitím pořádně potřepou a pak vysypou na
dřevěnou podložku. Kámen, který chceme aktivovat, pak na kamínky
položíme a případně jej ještě kamínky zahrneme.
Nejčastějším aktivátorem je ale sluneční záření.
Kámen položíme na bílý papír a vystavíme jej po určitou dobu slunečnímu
světlu. Dobu ozáření i jeho intenzitu volíme podle citlivosti kamene.
Citlivější kameny vystavujeme jen světlu měsíčnímu.
Aktivaci
slunečním světlem vyžadují např. achát, avanturin, diamant, křišťál,
chalcedon, citrín, sokolí oko, heliotrop, hematit, jadeit, jaspis,
karneol, mléčný křemen, onyx, obsidián, rubín, safír, spinel, tygří
oko, turmalín.
Aktivaci slunečním světlem lze nahradit aktivací ultrafialovým zářením.
Pro tento účel rozhodně není vhodné "horské slunce". Lze použít tzv.
testerů bankovek nebo ultrafialových žárovek, které také vyzařují
ultrafialové světlo, ale umírněně, takže dobu ozáření můžeme dobře
regulovat. Nezapomeňte si chránit zrak před ultrafialovým zářením
ochrannými brýlemi.
Některé "citlivé" kameny je lépe aktivovat měsíčním světlem,
tj. polarizovaným slunečním světlem. Postup je stejný jako u světla
slunečního. Největší účinnost má přitom úplněk. S aktivací slunečním
světlem přes polarizační filtry nejsou zatím dostatečné zkušenosti.
Aktivaci
měsíčním světlem nebo v nejhorším případě slabým denním světlem
vyžadují např. amazonit, ametyst, akvamarín, azurit, azuro-malachit,
čaroit, fluorit, chryzokol, chryzopras, jantar, labradorit, lapis lazuli
(lazurit), malachit, měsíční kámen, obsidián duhový, opál, perly,
rodochrozit, růženín, smaragd, sodalit, topaz, tyrkys, zirkon, zoisit.
Rozhodně nelze doporučit pomoc nejrůznějších "léčitelů",
kteří se nabízejí předat svou vlastní vnitřní energii léčivému kamenu.
Pokud si nejsme stoprocentně jistí, že jde o nezištného, poctivého
léčitele, který je skutečně obdařen "pozitivní energií", je lépe se mu
vyhnout.
Každý kámen má po práci právo
na odpočinek, po několika měsících na dovolenou a po uplynutí několika
let i právo na důchod. Kameny nevyhazujme do odpadu. Pokud jsme se s
nimi již duševně rozloučili a nechceme si je nechat na památku, tak je
někde zakopejte do země nebo hoďte do vody.