Stonehenge – tajemný kruh světla

(Anglie, Velká Británie)

Nejznámnější a nejzáhadnější megalitický monument na světě, kamenný kruh Stonehenge, se vypíná na Salisburské pláni na jihu Anglie. Jakožto posvátné centrum z prehistorických dob je zároveň i nejd§ležitější památkou tohoto typu v Evropě. Archeologové odhadují, že mohlo být postaveno v době mezi koncem doby kamenné a začátkem doby bronzové, ve třech fázích během sedmi století, a to od roku 2400 do roku 1700 př.n.l. Ze začátku pravděpodobně sloužilo rituálním účelům jako kruhový oltář obklopený příkopem, podobně jako památky tohoto typu v jižní Anglii.

K vytvoření kruhu o průměru třiceti metrů - tak jak se zachoval do dnešní doby - bylo nutné přemístit 32 kamenných kvádrů, z nichž každý měří na výšku přes 6 metrů, z vrchů Preseli ze vzdáleného jihozápadního Walesu. Celkem musely kameny urazit vzdálenost 322 km, což je ohromná vzdálenost dálka pro tak těžké bloky. Otázka, jak je zvládli přemístit stejně jako fakt, že za oltář byl zvolen kamenný blok pocházející z jiného Waleského kraje, Pembrokeshire, to jsou pouze některé ze záhad obklopující posvátný kruh Stonehenge.

Důkazem toho, že ve své době byl Stonehenge nábožensky důležitým centrem, je fakt, že vně jeho obvodu bylo nalezeno více než 400 pohřebních náhrobků, z nichž jsou některé starší než 2000 let př.n.l.

Hlavní kruh kamenů je obklopen dosti hlubokým příkopem a asi padesáti jámami, naplněnými vápnem, takže se dají přirovnat k náhrdelníku bílých perel.

Prehistorická astronomie

Specialisté se shodují na tom, že Stonehenge sloužilo jako astronomická observatoř a také místo, kde se léčilo a kde se prováděly posvátné rituály. Přesnost, s jako byly kamenné kvádry umístěny, svědčí o tom, že dávní stavitelé byli schopni přesně určit data letního a zimního slunovratu, rovnodennosti a zatmění Slunce a Měsíce. Stonehenge rovněž sloužilo k určování pozice Slunce a Měsíce vůči naší planetě, což umožňovalo sledovat střídání ročních dob.

Nacházíme se tudíž tváří v tvář záhadnému kamennému kalendáři postavenému civilizací, jejíž úroveň byla mnohem vyspělejší, než se v neolitu obecně předpokládá. Jak mohli tak přesně znát hvězdy a jejich pohyby? Sloužilo Stonehenge k uctívání Slunce a Měsíce, stejně jako v chrámech předkolumbijských civilizací?

Nejpravděpodobněji vypadá, že kruh pro ně odrážel plynutí ročních dob, kruhovou podstatu bytí, cyklus narození a smrti. Tento megalitický monument nepřestává přitahovat naši pozornost, protože nám je důkazem toho, že nevíme téměř nic o svých dávných předcích. Jejich kultura zanikla a svá tajemství si vzala s sebou.

Zanikající kruh

Dnes už z megalitických bloků, které původně tvořily 4 soustředné kruhy, zbývá jen část.

O skutečném účelu tohoto monumentu, uctívaného druidy před mnoha staletími, se vedly dlouhé diskuse. Každopádně víme, že se tu odehrávaly rituály vztahující se k pohybům hvězd a že ve stínu kamenných kvádrů se slavil letní slunovrat, vrcholný okamžik v životě dávných neznámých stavitelů.

Od římské invaze Stonehenge postupně upadával. Existuje záznam o zřícení dvou vertikálně položených kamenů na východní straně oltáře z roku 1797 a stejný dokument zmiňuje i pád jednoho kamene položeného horizontálně. V roce 1900 byl kamenný kruh poškozen znovu; škody byly ovšem opraveny až v roce 1958. Tehdy bylo na místo vráceno 5 spadlých kvádrů a kruh byl uveden do podoby, ve které ho známe dnes. V podobném tvaru ho pravděpodobně objevili už Římané před zhruba dvěma tisíciletími.

Některé ze spadlých kvádrů vykazují známky poškození sekyrou, a to typem, jenž se v této oblasti užíval kolem roku 1500 př.n.l. Je však překvapivé, že zde byly nalezeny i mnohé jiné stopy po dýce, jejiž jílec se shoduje s typem používaným v té samé době v mykénské kultuře (Řecko). Neexistují nicméně žádné důvody pro předpoklad, že by dvě civilizace byly v kontaktu.