Snad žádný vesmírný strom nebo strom světa není známější než Yggdrasil,
mýtický strom Skandinávců. Jedni tvrdí, že je to jasan a jiní zase, že tis. Kde je pravda? Kdo ví. Tento mocný strom tvořil osu tří úrovní
devíti světů severské kosmogonie a byl symbolem vesmírného života. Měl
tři kořeny. Jeden sahal do Niflheimu, dolního světa neboli světa zemřelých, další do Midgardu, středního světa neboli Země, kde žili lidé. A třetí dosahoval do Asgardu, domova bohů. Posvátný Yggdrasil byl prý stále zelený. Denně jej zalévaly Norny, tři sestry, bohyně minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Na vrcholu tohoto vesmírného stromu sídlil orel Odin, hlavní bůh seveřanů, a u dna žil drak Nighogg, který stromu ohlodával kořeny. Veverka Ratatosk
běhala neustále mezi větvemi a kořeny a vyvolávala sváry na obou
stranách. Pod tímto stromem se ve Valhale shromažďovali bohové. Z
Midgardu se bylo možné dostat do Valhaly jenom po Bifrostu, duhovém mostu. Říká se, že o Ragnaroku, soudném dnu, Yggdrasil zatřese svými kořeny (ale nemusí padnout) a vypustí monstra žijící v dolním světě.
Na
vesmírný strom, jakým je Yggdrasil, je nutné pohlížet spíše v kontextu
zahrnujícím všechny živé bytosti než jen jako na střed fyzického světa.
Ve svém díle Parabola Paul Jordan-Smith píše:
"Tento
strom je víc než pouze střed. Je to zdroj veškerého pohybu, samotného
života. V úkrytu jeho větví a ve stínu jako kořenů spočívá všechen
mikrokosmos, jehož platné zákony jsou zákony většího světa drženého
pohromadě tímto stromem. Norny jsou tvůrkyněmi zákonů řídících smrtelný
život v Midgardu."
