8. března 2017

Boldovník vonný (Peumus boldus)


Lidové názvy:
  • boldo

Sbíraná droga:
  • list (Folium boldo)
  • kůra (Cortex boldo)

Doba sběru:
  • K nám se dovážejí listy. Ve volné přírodě se vyskytuje v Chile a v Peru.

Obsahuje:
  • alkaloid boldin a spartein a několik alkaloidů méně významných, silice obsahující ascariol, cymol, cienol, eukalyptol, kafr, glykosidy jsou zastoupeny boldoglucinem, boldosinem a peumosidem, flavonoidy, třísloviny

Léčivé účinky:
  • Výrazně podporuje tvorbu žluči a její distribuci do střeva.
  • Je značně močopudná a pomáhá k vylučování kyseliny močové.
  • Pokusy s užitím boldovníku při těžkém kašli prokázaly, že účinnost je jen nepatrně nižší než účinnost kodeinu. Výhodou boldovníku je, že nedochází ke vzniku závislosti.
  • Ve vyšších dávkách slouží jako emetiku a laxans.
  • Působí jako sedativum.
  • Většinou se boldovník používá v čajových směsích.
  • Používá se při migrénách, bolestech ucha, revmatických bolestech a bolestech zubů.
  • Používá se i v homeopatii.

Pro děti:
  • Užívání boldovníku se raději vyhněte.

Pro těhotné a kojící matky:
  • Užívání boldovníku se raději vyhněte.

Využití:
  • Chilané jedí jádro plodu, listy užívají jako koření, kůru zpracovávají v koželužství, ze dřeva vyrábějí uhlí.

Dějiny a mytologie:
  • Mezi jihoamerickými Indiány byl boldovník vždy velmi ctěn, vážen a veleben. Byl používán jako vykuřovadlo proti zlým duchům a nečistým silám. Tyto báje mají racionální základ. Boldovník má totiž poměrně silný hypnotický účinek. Svou roli hraje také nemalý aromatický účinek, zvyšující se při užití čerstvých listů, a proto také působí ono exotické vykuřování.
  • Do Evropy byl poprvé přivezen v roce 1869 a od té doby se stále dováží jako léčivka.

Zajímavosti:
  • Překročení terapeutických dávek vyvolává průjmy a celkový pocit ošklivosti, spojený s dávením, takže případná otrava vlastně nehrozí.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a přeji krásný den :)