Tento článek jsem klidně mohla napsat do Deníčku, ale nechám ho tady ... tedy v rubrice O mně :o) protože je o mně, tedy o tom čemu se v magii věnuju ... Je to spíš
takové zamyšlení ... nebo snaha podělit se o jeden zážitek, který by
mohl být humorný nebo klidně i děsivý.
Stává
se mi, že když se něčemu víc věnuji, tak najednou o tomto tématu
vycházejí knížky, články v časopisech, vysílají se pořady v TV a nebo v
knihách, které už mám dávno aspoň milionkrát přečtené objevím to co jsem
dřív neviděla, tedy přesněji to co mě v daný moment zajímá (to jsou ty synchronicity) :)
Nedávno
jsme se byli projít v lese ... já, manžel a dcerka
Haňulka. Manžel trochu poodešel a já s Haničkou jsme chodily a koukaly.
Najednou začalo praskat dřevo. V domnění, že padá strom jsem skočila po
Haňulce a dívala se odkud ten zvuk přichází, abych se mohla padajícímu
stromu vyhnout. Tedy pokud by to šlo. Dívala jsem se do korun stromů a
vidím, že padá koule jmelí. Nikdy jsem to neviděla a hodně mě to
překvapilo. Tedy jmelí jsem samozřejmě viděla, ale neviděla jsem je
spadnout. V ten moment jsem měla takový zvláštní pocit. Koule spadla
několik metrů od nás. No a já se rozhodla, že ji musím mít :o) Tohle se
jen tak nevidí :o)
Udělala jsem
si z ní stromek ... samozřejmě, že to moc dlouho nevydrží, takže
nakonec skončí usušené ve váze a určitě bude sloužit i k magickým
rituálům... ještě dodatek ... ta koule měla v průměru 60 cm, takže žádná
malá koulička ... no a v současné době už je rozebraná a jmelí trůní ve
váze v kuchyni.
To,
že se věnuji i léčivým kamenům jste asi také zaznamenali ... jen se
trochu děsím, až se začnu naplno věnovat magii kamenů, tak doufám, že mi
pak na hlavu nespadne nějaký balvan :o)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a přeji krásný den :)