Rostlinná droga

Rostlinná droga je základem všech léčivých bylinných přípravků. Nazývá se tak každá sušená bylina nebo její část - list, nať, kořen, plod či květ apod. Nejčastěji se rostlinné drogy používají ve formě čaje, který se připraví buď jako macerát, nálev či odvar.

Název rostlinné drogy tvoří latinské pojmenování části rostliny a názvu rostliny (obvykle jen rodové jméno) v genitivu: např. Herba melissae (nať meduňky). Od roku 1997 (vydání Českého lékopisu 1997 ČL97) se v souladu s Evropským lékopisem zavádí opačné pořadí, např. tedy Melissae herba.

Nejčastěji se setkáváme s těmito druhy rostlinných drog:

Bulbus (cibule) - zkrácený zdužnatělý stonek se šupinami nebo spodinami listů. Cibule poskytují česnek medvědí, česnek kuchyňský či cibule kuchyňská.

Carposoma (plodnice) - část hub, která slouží k tvorbě spor a následnému rozmnožování. Příklady sbíraných plodnic jsou rezavec šikmý, penízovka sametonohá a pečárka polní.

Cortex (kůra) - zvenku kryje kmeny a větve stromů a keřů. Kůru sbíráme u vrby, dubu, trnky apod.

Flos (květ) - rozumí se tím i celá květenství - rozmnožovací orgán vyšších rostlin, který vznikl přeměnou listů a koncové části stonku. Příklady: hloh, lípa, třezalka.

Folium (list) - postranní orgán rostliny, ve kterém probíhá fotosyntéza. Listovou drogu poskytuje např.: ostružiník, medvědice, brusinka.

Fructus (plod) - konečná část vývoje rozmnožovacích orgánů rostliny. Sbíráme např. u černého rybízu, bezu černého, moruše.

Gemma (pupen) - nejmladší stadium stonku nebo květu rostlin. Pupeny sbíráme u buku lesního, jedle bělokoré, topolu a dalších rostlin. Léčením pomocí pupenů se zabývá gemmoterapie.

Herba (nať) - nadzemní část rostliny, spojující kořen s listy. Nať sbíráme např. u meduňky, mateřídoušky či routy.

Lignum (dřevo) - vnitřní část kmenů a větví stromů a keřů. Sbírá se jen výjimečně, drogy poskytují např. jalovec či santal.

Oleum (olej, též silice, éterický olej) - např. slunečnicový olej, mátový olej (silice).

Pericarpium (oplodí) - všeobecně je oplodí obal, který chrání semena a je základní částí plodu, např. oplodí sladkého pomeranče, "pomerančová kůra".

Radix (kořen) - podzemní část rostlin, který upevňuje rostlinu v zemi a přijímá živiny z půdy. Z kořenových drog lze uvést např. kostival, křen, proskurník lékařský. Obvykle se používá i pro oddenek (Rhizoma), např. Radix cichorii, kořen čekanky. Radix cum herba - kořen s natí, např. Radix taraxaci cum herba, pampeliškový kořen s natí.

Resina (pryskyřice) - výměšek rostlin (keřů, stromů), např. pryskyřice kadidlovníku.

Rhizoma (oddenek) - je podzemní část stonku, pomocí něhož rostlina překonává nepříznivé období. Oddenky sbíráme u kosatce, pýru, puškvorce a dalších.

Semen (semeno) - vznikají přeměnou vajíček v semeníku. Semenné drogy jsou mák setý, kmín, kaštan a jiné.

Succus (šťáva) - např. lékořicová šťáva.

Tuber (hlíza) - rostlinný orgán různého původu, v němž se ukládají živiny. Příkladem hlízových drog jsou slunečnice topinambur a brambory.