Had je symbolické zvíře se značně různorodým významem. V mnoha
starověkých kulturách je považován za symbol podsvětí a říše mrtvých,
jistě kvůli skrytému způsobu života, ale i pro zdánlivé omlazování
svlékáním kůže. Pohybuje se bez nohou, líhne se z vajec jako pták a
mnohdy může usmrtit uštknutím. Život a smrt jsou v tomto zvířeti
symbolicky naznačeny takovým způsobem, že snad neexistuje kultura, která
vy hadu nevěnovala pozornost. Had je vzhledem ke své asociaci se zemí,
svému tvaru a také schopností převlékat kůži i symbolem falickým a
znamením plodnosti. Patří Matce Zemi.
Ve Starém
zákoně ztělesňuje pokušitele v ráji, který svedl Evu k neposlušnosti,
ale na druhou stranu najdeme bronzového hada na žerdi, již vztyčil
Mojžíš v poušti (Nu 21, 9), předobrazem ukřižovaného Spasitele. Rovněž
Áronova hůl se v Bibli kralické promění v hada (nebo draka) (Ex 7, 10).
Severský Jörmungand (Midgard) je mořský had, který obepíná celý lidský svět a zakusuje se do vlastního ocasu.
Egyptského hada představuje obrovský Apop, jenž ohrožuje bárku slunečního boha.
Kobra byla považována za ochránkyni egyptských králů, královská čelenka v podobě vzpínající se kobry se nazývala uraeus.
Z hlediska symboliky je zvlášť významný had Uroboros zakusující se do svého ocasu jako obraz věčného návratu anebo věčnosti obecně.
V
symbolice stojí v popředí jeho negativní role, např. nebezpečnost kvůli
jeho uštknutí, tím se pozitivními symboly stala zvířata, která hady
loví. Starší mytologické systémy však znají i jeho tajemný pozitivní
aspekt, který souvisí se zemí a podsvětím. Např. had hospodáříček
(domovníček) může představovat požehnání duší předků, had má také
významnou roli v antickém lékařství a ve vírách o znovuzrození.
V předkolumbovských kulturách Střední Ameriky je had (aztécky cóatl)
znamením pátého dne kalendáře. Jde o znamení spíše negativní, neboť je
považován za tvora chudého bez přístřeší. Proto i lidé v něm narození
jsou kočovní obchodníci a válečníci, kteří nemají trvalé bydliště. Bůh Quetzalcóatl, oděný do zeleného peří quetzalla,
má naproti tomu značný náboženský význam, přičemž v sobě zjevně
sjednocuje symbolické kvality ptáka a hada jako dualitu spojující nebe a
zemi. Jeho mayskou obdobou je Kukulcán.
Z tantrické jógy známe hadí sílu kundalíni
(božskou energii), která jako stočený had spočívá na dně pánevním, při
probuzení se vine vzhůru podél páteře a na temeni hlavy se spojuje s
duchovním principem.
Ve
staroindické symbolice sehrávají hadí bytosti (polobožští nágové)
významnou roli jako "strážci pokladů země". Tito dobří, štěstí
přinášející démoni jsou zobrazováni s lidskou hlavou a hadím tělem a lze
je vidět jako strážce chrámových vchodů. Jedovaté hady loví a hubí
sluneční pták Garuda. Přesto byl had vedle krávy a opice nejuctívanějším
zvířetem a to především kvůli svlékání kůže (symbol obnovujícího se
života) a pro blízkost k životnímu živlu vodě (symbol plodnosti). Bůh
Višnu spí na tisícihlavém hadu, jenž pluje vesmírnými vodami.
V Číně had (še)
představuje šesté znamení zvěrokruhu a je považován za lstivé a velice
nebezpečné zvíře. Lidé s hadím srdcem jsou ti, kteří hovoří "dvojím
jazykem". Číňané si však jako hady představovali i klikatící se řeky. V
pohádkách a pověstech vděční hadi darují perly. Hadí kůže znamená
bohatství a sny o hadech se i v Číně vykládají převážně sexuálně - hadí
tělo se srovnává s penisem a trojhranná hlava s ženským klínem. Had je v
Číně jinak symbolem chytrosti, mužské smyslnosti a zákeřnosti.
Hada nalezneme i v japonských mýtech o bohu bouří Susanoo no mikoto, který zabil nestvůrného osmihlavého hada Jamata no oroči a v jeho ocase objevil posvátný meč kusanagi.
V
kulturách jihovýchodní Afriky obří hadi obecně ztělesňují, podle
skalních maleb, déšť a vodu, přičemž i v mýtech často vystupují jako
rohaté bytosti.
V některých částech Oceánie je
ochráncem těhotných žen, je stvořitelem nebo hraje úlohu mytického
předka. Pro původní obyvatele Austrálie byl dárce deště Duhový had z
dávnověku představitelem plodnosti a úrody.
V
alchymické ikonografii má význam jako symbol cyklicky probíhajících
procesů (odpařování, kondenzace, odpařování - v mnoha opakováních),
přičemž stadium sublimace bývá často naznačeno křídly.
Symbolika
hlubinné psychologie vidí v hadu stejně jako v každém plazu symbol,
jenže má původ v dávných dobách země a lidstva. Psychologická zkušenost
potvrzuje, že had představuje významný symbol psychické energie.
Setkáme-li se ve snu s hadem, znamená to, že jsme narazili na zdroj
energie z hlubších, našemu Já vzdálených oblastí psýchy, které jsou
zhruba stejně staré jako tento pravěký živočich sám.
V
řeči má had roli hlavně negativní (lstivý, falešný jako had, hotový
had, svíjet se jako had atd.). Slovní obrat "chovat si na prsou hada" je
znám už z antiky. Středověká plastika zobrazuje nahou ženu se dvěma
hady u prsou jako živitelkou smilstva (luxuria) a rozkoše (voluptas).