Novodobou vlnu a kult neopohanství a čarodějnictví, rozšířený
zejména v anglosaských zemích, mají zřejmě na svědomí ambice a spisy
několika výrazných osobností, které si poměrně rychle dovedly získat
spousty stoupenců; jen v USA je prý dnes na sto tisíc neopohanů. Konají
své slavnosti, které "zcela změnily tvář pohanského hnutí" a vytvořily
národní pohanské společenství. Ne všichni pochopitelně mohou být
označováni za čaroděje a čarodějnice (počet žen převažuje), ale určitý
počet z nich se ztotožňuje se zásadami víry, které zasvěcenci říkají "řemeslo" a ostatní lidé prostě čarodějnictví. Toto náboženství se stalo v posledních letech známé pod názvem wicca.
Toto slovo podle obecnějších názorů znamená ve staroangličtině (nikoli
prý v keltštině) čaroděje, a fundovaní filologové poukazují na
indoevropské kořeny wic a weik, znamenající "ohnout,
otočit". Podle moderních wiccanů nejsou čarodějnice ani ježibaby z
perníkové chaloupky, ani svůdné krásky jako Kirké, ale osoby, které
dokáží pomocí magie měnit skutečnost.
V
polovině 70.let 20.století dalo ministerstvo obrany USA svolení k
prohlášení Wiccy za platnou církev a Pentagonem pověřená čarodějnice
(Lady Theos) zrevidovala kapitoly o čarodějnictví v příručce pro
vojenské kaplany.