Ďábel

Termín obvykle označující zlého ducha. V křesťanství je ďábel (Satan) zosobněním zla. Může lidi svádět a vznášet proti nim žalobu v rámci celkové Boží prozřetelnosti.

Démonologie

Nauka o všem démonickém a o všech podobách zosobněného zla.

Divinace

Umění věštby; předvídání božích záměrů.

Feng Šuej / Feng Shui

Doslova "vítr" a "voda". Čínské umění, jak udržovat životní harmonii s okolním prostředím, jež vede k zajištění štěstí a bohatství.

Vzniklo za dynastie Han (206 př.Kr. - 220 po Kr.) a ve 12.století se z něj stala kvazivědecká geomantie.

Umění vychází z existence pěti základních prvků (země, ohně, kovu, vody, dřeva) a dvou základních sil (Jin a Jang) a zkoumá jejich vzájemné vztahy, aby objevilo nejpříznivější a nejmocnější místa. Feng Šuej se proto používá např. při rozhodování o poloze domu, nábytku, zahrad, což vše přispívá k lidskému blahu.

Hekaté

Zemská bohyně, původem patrně z Malé Asie. Spojena s magií a smrtí, občas známá jako Artemis rozcestí. Je zobrazována se třemi tvářemi, v ruce pochodeň a následována štěkajícími psy. Oblíbené božstvo současného pohanství.

Hereze

Popírání ustanovené nauky církevní víry. Slovo znamená "zvolená věc" a vyjadřuje heretické dávání přednosti vlastnímu mínění před církevní shodou.

Hermetismus

Mystické hnutí založené na sbírce egyptských spisů z prvního až třetího století po Kr.

Spisy, jež se opírají o řecké a východní ideje, byly připisovány Hermovi Trismegistovi (třikrát velikému Hermovi), ztotožňovanému s bohem Thovtem.

Magie

Pojem s nejasným vysvětlením. Někdo spojuje magii s ovládáním přírodních nebo nadpřirozených sil zaříkávadly a rituály k dobrým nebo škodlivým účinkům. Pro jiné je magie věda a další ji spojuje s čarodějnictvím nebo šamanismem.

Inkvizice

Papežský úřad vyhledávající heretiky. Založil ji papež Řehoř IX.Inkvizitory byli členové dominikánského řádu. Roku 1252 bylo povoleno používat při výslechu podezřelých lidí mučení.

Mýtus

Posvátný příběh, jenž má původ a obíhá v rámci určité společnosti. Některé etiologické mýty vysvětlují záhadné fyzické fenomény nebo obyčeje, instituce a praxe, jejichž původ by byl jinak nepochopitelný.

Náboženství

(z latinského religere, "být obzvlášť dbalý nějaké činnosti", nebo religare, "být s něčím pevně svázán").

Systém víry a bohoslužby, jímž se řídí určitá společnost, obvykle projevující své náboženství mýty, doktrínami, etickými naukami, rituály, nebo připomínáním specifických zkušeností.

Přechodové rituály

Náboženské rituály vyznačující přechod z jednoho stadia života do druhého. Podle mnohých náboženství jsou tato přechodová období nebezpečná a vyžadují duchovní ochranu. Příkladem přechodových rituálů jsou rituály zrození, iniciační rituály, sňatek a pohřební rity.

Přírodní duchové

Duchové stromů, hor, řek, rostlin a zvířat, k nimž se většina původních náboženství obrací s modlitbami a oběťmi.

Reiki

Pojem bývá překládán jako "univerzální životní energie". Jde o metodu duchovní léčby, kterou v Japonsku vytvořil Usui Makao (1865-1926) a na Západ ji uvedl Takata Hawayo. Podle reiki existuje univerzální energie ki (podobná čínské chi); a je-li proudění této energie zablokováno, vznikají jak psychologické, tak fyzické obtíže. Lidé, kteří jsou do energie reiki zasvěceni, dokážou tuto energii využívat při přikládání rukou na (nebo nad) tělo člověka.

Reinkarnace

Přesvědčení, že individuální duše trvá i po smrti těla a rodí se do těla nového. Tato víra, zastávaná v předariánské Indii, je spojena s naukou o karmě. Podle některých lidí se lze znovu narodit pouze do lidského těla, jiní hovoří o pekelných nebo nebeských stavech, další popisují transmigraci mezi lidskými, zvířecími a rostlinnými druhy. Někteří apologeti hinduismu vykládají tuto nauku jako mytický způsob popisu kontinuity lidského rodu.

Relikvie

Kosti nebo pozůstatky světců jimž mnohá náboženství připisují zázračnou moc.

Rituál

Náboženský nebo magický obřad, který se řídí přesně stanoveným vzorem pronášených slov, vykonávaných pohybů a symbolických aktů. Součástí rituálů může být dramatické přehrávání (re-aktualizace) starých mýtů zpřítomňujících bohy a hrdiny, které se provádí k zajištění blaha společenství.

Satan

V Bibli zosobnění zla ztotožňované s Ďáblem.

Satanismus

Uctívání ďábla, které musíme odlišovat od pohanských kultů. Většina vyznavačů pohanství neuznává bytost zvanou Satan, kterou přičítají křesťanství. Satanisté by ovšem neřekli, že pouze převracejí křesťanskou nauku. Ne všichni satanisté věří v existenci Satana; spíše se na něj zaměřují jako na mocný alternativní symbol.

Sekta

Skupina, obvykle náboženská (ale též politická), která se oddělila od ustavené tradice a učí a vyznává domněle správnější podobu víry. Jako taková je obvykle velmi kritická vůči širší tradici, od níž se odloučila.