Bylinkové postřiky na rostliny

* vývar (rostliny povaříme ve vodě)

* jícha (zákvas - rostliny namočíme do vody a necháme zkvasit)

Vratič - proti škůdcům všeho druhu:

Vývar nebo jícha z vratiče zažene téměř všechny škůdce, především ale působí proti roztočům na jahodách, ostružinách, broukům na malinách, mšicích, rzím apod.

Příprava: Na jíchu a vývar použijeme 300 - 500 g čerstvých kvetoucích rostlin nebo 30 g sušených bylin na 10 litrů vody. Rostliny necháme zkvasit nebo je na 24 hodin namočíme a pak povaříme. V zimě postřikujeme nezkvašeným vývarem rostliny, v létě přímo půdu. Pro postřik po odkvetení nebo na podzim vývar dvakrát zkvasíme.

Kapraď samec - proti mšicím a rzím:

Jícha či vývar z kapradí se používá zejména v zimě. Nezkvašenou jíchu stříkáme na keře a stromy. Chrání před listovými, krvavými a dalšími mšicemi. Jíchu či vývar lze použít také proti rzím.

Příprava: Na zákvas či vývar dáme 1 kg čerstvých nebo 100 g sušených rostlin do 10 litrů vody. Rychleji uděláme vývar, pokud v 5 litrech vody hodinu povaříme 1 kg kapradí a pak je zředíme dalšími 5 litry vody.

Pelyněk - působí proti mšicím a hmyzu:

Pelyňková jícha nebo vývar pomáhá proti mšicím, rzím na rybízu, housenkám, mravencům a běláskům.

Příprava: 300 g čerstvých nebo 30 g sušených bylinek dáme do 10 litrů vody a necháme zkvasit. Na jaře stříkáme jíchu nezkvašenou.

Přeslička - prevence proti plísním:

Pravidelný postřik vývarem z přesličky prováděný od jara do léta chrání před plísněmi. V případě akutního ohrožení používáme tři dny po sobě.

Příprava: 1 kg čerstvých nebo 150 g sušených bylin namočíme na 24 hodin do 10 litrů vody, pak asi ½ hodiny vaříme a po vychladnutí scedíme. Na postřik ředíme vývar v poměru 1:5 vodou.

Luna a zahrada

Zahradničení podle Měsíce má jednoduchá pravidla. Rostliny i půda se stejně jako my nadechují (příliv) a vydechují (odliv) s Měsícem.

Dorůstající (D) Měsíc je pro nás i pro rostliny silou, která stoupá. Naše tělo i rostliny všechno více zadržují. Míza a šťávy rostlin stoupají vzhůru. Je posílena tvorba listů, květů a plodů. Sázíme vše, co rodí nad zemí. Také roubujeme, protože rouby se rychle ujmou. Při dorůstajícím Měsíci na zahradě a v zemědělství nehnojíme, protože země v tuto dobu nepřijímá tolik tekutin jako při couvajícím Měsíci (u pokojových rostlin to nehraje takovou roli). Hnojivo při dorůstajícím Měsíci zůstává na povrchu a pak, protože ho země nepřijme, zamoří přímo spodní vody.

Couvající (C) Měsíc znamená, že šťávy rostlin klesají dolů ke kořenům. Tak se posiluje tvorba kořene. Ze zeleniny sázíme vše, co rodí pod zemí. Také prořezáváme stromy, protože "nevykrvácejí". Při couvajícím Měsíci země přijímá dobře vodu i hnojivo. Někdy přijme i tolik vody, že na svazích může dojít k sesuvům půdy, jak je země prosáklá a těžká. Naši předkové nehnojili umělými hnojivy, vyváželi hnůj, hnojili vždy při úplňku a pak v následujícím couvajícím Měsíci. Chránili tak spodní vody.