Kadidelnice je hořák na kadidlo. Může to být celistvá, kývající se
kovová kadidelnice, jaká se používá v katolických kostelech, nebo třeba
miska s pískem nebo solí. V průběhu wiccanských obřadů je zde doutnající
kadidlo.
Vlastní kadidelnice může být z
jakéhokoli materiálu, který snese žár. Pokud vhodnou kadidelnici
nemůžete nalézt, vyrobte si ji sami. Dobře poslouží jakákoli miska nebo
šálek, zpola zaplněný pískem či solí. Sůl nebo písek absorbuje teplo z
uhlíků nebo kadidla a zabrání tomu, aby miska praskla. Měla by ovšem
působit esteticky, protože bude součástí posvátného oltáře. Do soli
můžete zastrčit i tyčinky z kadidla anebo rozmístit na povrchu kousky
kadidla.
Pro některé wiccany kadidelnice představuje prvek Vzduchu.
Tradiční
kadidlo se připravuje ze směsi prášku ze santalového dřeva, oleje
kadidlovníku, myrhy a benzoinu. K tomu se pak přidává potřebný
aromatický olej. Pokud se při rituálech a zaklínání nevyžaduje nějaké
zvláštní kadidlo, použijte svou představivost a kreativitu a rozhodněte
se sami, jaký druh kadidla použijete.
Můžete
použít vonnou tyčinku, kužel nebo kostku z kadidla, ale většina wiccanů
má v oblibě surové nebo granulované kadidlo, které se musí pálit na
samozápalných briketách z dřevěného uhlí.
Kadidlo
se při náboženských obřadech používá už tisíce let. Podle staré víry
odnáší kouř z kadidla naše modlitby k bohům, přičemž lepší než klasické
vonné tyčinky je kadidlo vlastnoručně připravené.
Ačkoli
to není součástí Wiccy, Bohyni i Boha někdy můžeme spatřit ve vlnícím
se, zkrouceném pramínku kouře. Když sedíte, pomalu dýcháte a sledujete
kouř, může to být i počínání, které vás přivede do transu, a můžete se
dostat do jiného stavu vědomí.
Wiccanské
rituály, pokud se praktikují vevnitř, nejsou bez kadidla úplné. Venku ho
často nahrazuje oheň nebo tyčinky kadidla zastrkané do země. Proto je
kadidelnice důležitým nástrojem pro obřady uvnitř. Kadidelnice se často
umisťuje na oltář před obrázky Bohyně a Boha.
