Divoké bylinky do salátů

Mnohé divoce rostoucí byliny používali do salátových směsí už staří Římané. A v poslední době se tato móda opět vrací. Především platí, že tyto rostliny jsou běžně dostupné v průběhu celého roku a vynikají příjemně kořenitou, často i peprnou chutí (lichořeřišnice). Mezi nejchutnější patří např. kopřiva a smetanka. Ovšem je třeba se vyvarovat sběru těchto rostlin z ploch ošetřených pesticidy.

• Roketa platí za divoce rostoucí bylinu, která se dnes nicméně pěstuje ve velkém i uměle. Je příbuzná hořčici seté a její listy připomínají spíše ředkvičku. Používá se čerstvá do salátů, případně spařená olivovým olejem k těstovinám.
• Polníček kozlíček je rovněž divoce rostoucí bylina, která se v poslední době pěstuje intenzivně uměle. Běžně k dostání jsou listy dlouhé a úzké, ovšem ještě lahodnější je polníček z vlhkých stanovišť, kde tvoří listy kulaté. Výborný je pokropený ořechovým olejem v kombinaci s červenou řepou nakrájenou na kostičky, posypaný drcenými ořechy. Výborně chutná také v kombinaci s cukrovou kukuřicí.
• Smetanka lékařská je v zahradě obtížný plevel, ale jinak je to velice chutná salátová bylina. Nejlepší jsou její listy na jaře, kdy jsou křehké a ne příliš hořké. Starší je možné spařit, případně zalít horkým dresingem, aby zvláčněly.
• Kopřiva se sbírá hlavně na jaře, kdy jsou její výhonky křehké. Přerostlé nechutnají dobře - poznáte je tak, že po spaření horkou vodou zčernají. Kopřiva se používá k přípravě špenátu, nádivek, do polévek, lze jí ochutit sýry i zeleninový salát. Výborná je k těstovinám.
• Šťovík je ze všech konzumovaných bylinek nejkyselejší, ale obsahuje i spoustu vitaminu C, který se rovněž podílí na jeho ostré chuti. Do celkového objemu salátu zpravidla stačí přidat 1-2 mladé listy, docílíte tím svěží příchuti. Jinak se používá i tepelně upravený na způsob špenátu. (Výborná je šťovíková polévka, ale moc to s ním nepřehánějte. Šťovík obsahuje kyselinu šťavelovou a ta není moc dobrá na ledviny - pozn. Lady Rovena).
• Portulák nebo také šrucha zelná se často považuje za obtížný plevel. Jen málokdo přitom ví, že jeho dužnaté lístky jsou chutné. Syrové se přidávají do salátů, upravují se tepelně na způsob špenátu, zalité smetanou nebo máslem.
• Lichořeřišnice je známá dekorativní květina a použít ji do salátu si troufne zpravidla jen málokdo. Používají se listy příjemné peprné chuti, ale i květy. Jemně nasekané se rovněž dávají do pomazánek, omelet a svítků.
• Potočnice je rostlina mokřadní, ovšem pro kulinární účely se zpravidla používá pěstovaná v tekoucí čisté vodě. Zaujme štiplavou hořčičnou příchutí. Výborná je do míchaných salátů či krémových polévek.
• Řeřicha setá, to je klasický zdroj prvních jarních vitaminů. Zpravidla se seje do vrstvy buničiny zvlhčené vodou a sklízí se malé klíčící rostliny výrazně peprné chuti. Používá se především k ochucování salátů či do pomazánek.