6. listopadu 2025

☢️ Kontrola - krev

 (5.11.2025)


Tak jsme jeli na kontrolu. Já a Renda.  Cestou do Ostravy jsme potkali havrany. Už jsou tady! Tak jsem se aspoň trošku uklidnila. Tohle mě vždycky zklidní. To miluju. Podzim, taková ta zima ve vzduchu.

Kontrola proběhla. Nejdřív jsem musela na Kliniku nukleární medicíny. Tam jsem vyplnila dotazník, jestli chci všechno vědět, tak jsem zatrhla, že jo. Jestli chci být pokusné zvíře a objekt pro čumily (mediky), tak jsem taky napsala, že jo. Vždycky to píšu, ať se mladí učí 😁 Pak proběhl pokec s panem doktorem. Co a jak, jak se mám, a ták. No tak jsem řekla, že jako normálně (moje oblíbená hláška Jak se máš? "normálně" ) No jsem furt unavená, ale to už neřeším. Asi to bude nějaké psycho a mám to v hlavě. Ptal se jestli můžu polykat, mluvit. Já, že i řvát, tak je to dobrý, ale že mě občas ten krk škrtí jako bych měla kolem krku provaz. Docela nepříjemné, ale stejně si člověk zvykne. A z toho asi vychází to pořekadlo, že člověk si zvykne i na oprátku 😉 Tak nějak to cítím, jako oprátka kolem krku. Není to stále, ale ještě jsem nepřišla na to, kdy se to objevuje. Jestli podle tlaku, rosného bodu, izobary, odběr zemního plynu i svítiplinu stupeň číslo 3 🤣 Takže fakt nevím. Objevuje se to a zase mizí. No a tak jsme pokecali, pan doktor říkal, že to je vnitřní zjizvená tkáň. Říkal, že odběry budu mít ještě ten den, že kdyby to bylo blbé, tak mi bude volat a kdyby bylo dobré, tak nic. Kdyby něco, tak nic 😁 a že mi výsledky přijdou na emila. No a pak jsem musela nahoru do odběrového centra, bo tady odběry nedělají. Klinika nukleární medicíny je totiž až dole na konci areálu a nebo na konci je ještě psychopavilon. Moc jsem to neštudovala. Tak jsem šla nahoru na polikliniku do odběrového centra. 

 

Mária panno, ta nemocnice to je labyrint. Ptali jsme se na hlavním příjmu na recepci, ale po prvním doprava, doleva jsem to zapomněla. Renda tvrdil, že jsem si to měla nahrát na mobil, ale společně jsme to nakonec našli. Došla jsem do centra a až uvnitř jsem zmerčila, že tam je třeba vytisknout pořadový lístek. Tak jsem se paní na recepci ptala, že jsem to nenašla, tak mě poslala za dveře. Tam to bylo ☺️ Měli totiž otevřené dveře a za dveřmi to bylo a já to v těch nervech nějak nepostřehla, že je to tam. Tak jsem si vytiskla lísteček a nervní sedla a čekala. Pak mě volali na recepci. Tak jsem šla a ptala se jestli je to tady. Odpověď mě fakt rozesmála "Ano paní, tady je recepce". Tak jsem ji předala žádanku a poděkovala jsem a s úsměvem na rtech jsem si šla zase sednou. Baba v nervech, že zas přišla nějaká blbka a ptá se jak debil a já se smála, bo jsem si představila, že takových debilů jako já tam už asi měla přede mnou minimálně 10. Ale já fakt nevím jak to tam chodí 🥺 Fakt jsem neviděla ten prístroj na lístečky. No nic. Sranda proběhla a pak mě volali na výcuc. Myslela jsem, že půjdu někam do kutlochu a ona to byla chodba s odběrovými křesílky, tak jsem sedla. Proběhl rychlý pohovor jestli beru léky na ředění krve, takže ne, jestli mi je blbě při odběru, a já že ne. Akorát jsem si pomyslela, že na to musím čumět, bo mě všechno zajímá co a jak a kdybych mohla vidět svoji operaci, tak asi taky čumím. Teda až po prvním řezu. To mi nedělá dobře. Tak jsem odevzdala vzorek a jeli jsme si s Rendou udělat hezký den. 

Pro pány. Nebyl to takový hezký den jaký si asi myslíte, to už proběhlo 🤭 ale byl to hezký den pro dámy. Šlo se nakupovat 😁 Do IKEA. Nějaké hovadiny do chaloupky, ať už se můžeme stěhovat. Furt se tam nestěhujeme a Renda je z toho už na nervy. Já nevím jak on, ale já už se stěhuju. Pomalu, plíživě... už si tam tahám věci z domu. 

Nikdo nevolal, ale přišel mi emil s výsledky. Tak asi dobrý. Doporučení bylo to co beru pokračovat, že je to ok. No a příští podzim zase kontrola a za 4 roky si tam půjdu zase poležet a dostanu kontrolní dávku a řeknou jestli jo, nebo ne. Tak můžu být zase nejakou chvíli v klidu, i když z hlavy se vám to jen tak nevymaže. Vždycky to tam někde vzadu zůstane. Taková ta hláška "jé já na to zapomněla jako na smrt". Tak nezapomněla, bo toho je teď tolik. A příští rok zase budou nervy. Ale třeba taky budou havrani a budu víc v poho 😊

 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a přeji krásný den :)